TJ Sokol Deblín - TJ Sokol Senorady 2:1
O sychravém nedělním dopoledni jsme přivítali na našem hřišti mužstvo Senorad. Senorady rozjely tuhle sezónu velmi dobře a před startem tohoto kola se nacházely na druhém místě naší tabulky. Čekalo se těžké utkání, o to víc, když jsme kvůli různým zraněním, nemocem či dovoleným měli problémy se skládáním sestavy. Nakonec se nás sešlo akorát jedenáct. Problémy měl i soupeř, který dorazil ve stejném počtu, díky pozdě příchozímu hráči si pak ale ještě mohli dovolit luxus v podobě střídání.
Do zápasu jsme vstoupili velmi dobře. Od prvních minut jsme hráli aktivně a už po pěti minutách jsme za tuto snahu byli odměněni vstřelenou brankou. Honza Slavíček na levé straně vápna odvedl dobrou práci a přesným centrem našel holou hlavu Jirky Hrnčíře, který neměl problém usměrnit míč do brány - 1:0. I v další fázi zápasu jsme byli aktivnější. Do slušné šance se dostal Zdeněk Wünsch, jež dnes byl nucen uplatnit svou univerzálnost netypicky na křídle. Zdeněk dostal míč na vápně, vypálil z první, střela měla výšku i razanci, brankář ji však stačil konečky prstů vyrazit do břevna. Soupeře jsme do moc šancí nepouštěli. Buď zasáhla dobře obrana, pár slušně vypadajících nákopů posbíral vysoko postavený brankář Michal Staněk. Senorady měly nějaké standardní situace, nedokázaly je však většinou dobře využít k alespoň trochu nebezpečnějšímu zakončení. K srovnání ale i přesto došlo. Po naší nedobré rozehrávce jsme ve středu hřiště ztratili míč, útočník hostů si poradil proti obránci v situaci 1 na 1 a zhruba z hranice velkého vápna vyslal nechytatelnou střelu do horního rohu brány - 1:1. V další fázi zápasu jsme byli o něco lepší a dostávali se častěji k zakončení. Zajímavá byla akce Jirky Sojky, dobrou střelu vyslal třeba Míša Kroupa, něco měli i další... Gól z toho nepadl, do šaten se tak šlo za nerozhodnutého stavu.
Věděli jsme, že nehrajeme špatně, že máme více ze hry, a že máme na to dnes zvítězit. Herně jsme byli opět o něco lepší, soupeř se zdál být postupem času unavenější a dovolil nám několik šancí. Ne všechna zakončení byla špatná, mnohdy však chybělo o fous lépe trefit míč. Jak se správně zavěsí míč do sítě nám ukázal až zhruba v 60. minutě Petr Sojka. Honza Slavíček dostal poblíž vápna míč, byl však faulován. Rozhodčí nechal našemu týmu výhodu, kterou skvěle využil Zdeněk Wünsch, jež přesnou nahrávkou rychle našel osamoceného Peťu, a ten střelou z první rozvlnil síť - 2:1. Zbytek zápasu byl takový zvláštní. Pár našich hráčů trápila nějaká ta bolístka, o to bylo těžší míč nějaký delší čas udržet na soupeřově polovině, většinou jsme tak volili přímější řešení formou protiútoků. Senorady si nedokázaly vypracovat moc šancí, když už něco vypadalo nadějně, zasáhl některý z obránců či z vracejících se záložníků. Srovnání v jednu chvíli nebylo daleko. Ofenzivní hráč Senorad se dostal po standardní situaci ve vápně k míči, z dobrých dvou metrů ale napálil "jen" Petra Sojku. Peťa tak i za cenu dočasné ztráty dechu a nuceného lehkého ošetření dost možná zamezil gólu. Na druhé straně jsme měli několik šancí na uklidnění hry v podobě dvoubrankového vedení, žádná ze střel ale za zády brankáře neskončila. Velmi blízko ke skórování byl třeba Jenda Ruda, střelu zkušeného matadora ale zastavil dobře postavený obránce (nebo brankář? nevím teď :)) hostů. Celkově jsme měli určitě dát více než dva góly a utkání tak rozhodnout dříve, důležitější však je, že se ani soupeř už nedokázal prosadit a my tak odcházeli ze hřiště se třemi body.
Když vezmu v úvahu problémy se skládáním sestavy i pozici soupeře v tabulkce, nebylo to podle mě z naší strany vůbec špatné utkání. Hosté toho moc neměli, přímo na bránu šla asi jen jedna nebezpečná střela, a to byla ta gólová. My měli dát více gólů a dohrávat tak ve větším klidu, ve výsledku nás to ale mrzet nemusí, tři body zůstaly doma :)