TJ Sokol Deblín - TJ Sokol Zakřany
Poslední domácí zápas podzimu měl být možná i zápasem nejtěžším, přicestovali k nám totiž hráči prvního celku tabulky - Zakřan. Neměli jsme co ztratit a chtěli jsme favorita překvapit.
To se nám od úvodního hvizdu celkem dařilo. Byli jsme aktivní, poměrně odvážní a po pár minutách se nám dokonce povedlo zatlačit Zakřany do svého vápna, kde museli čelit sérii rohů. Poté jsme mohli jít i do vedení, když nestárnoucí Jenda Růda kousek za velkým vápnem rozehrával přímý kop, jeho velmi dobrou střelu "silnější levou" ale brankář pěkným zákrokem zvládl vyrazit. Ofenzivní hráči hostů ukazovali, jak jsou na tom dobře technicky a když se dostali za naši půlku, nejednou nás svou šikovností dokázali potrápit, málokdy se ale dostávali do zakončení či vyložené šance. Kolem 23. minuty však trochu smolně propadl míč na nehlídaného útočníka, který skákající míč za vápnem napálil ke vzdálenější tyči - 0:1. Nehráli jsme špatně, určitě ne tak, jak by se po posledních výkonech očekávalo a občas jsme se dokázali dostat do slušné příležitosti. Tu největší v první půli měl Radek Wünsch, který dostal pěknou nahrávku za obranu, ale svou střelou orazítkoval jen tyč. Jak už to tak u nás bývá, soupeři nám pravidelně udělují lekci z produktivity a dnešek nebyl výjimkou. Ve 37. minutě přišla standardní situace, z níž byl poslán přetažený centr na malé vápno, kde sice brankář Michal Staněk zkoušel míč vyboxovat, k naší smůle to bylo pouze k nohám snad jediného nehlídaného hráče hostů v našem vápně, který pohotově trefil odkrytou část brány - 0:2. Další rána nám byla uštědřena o pár minut později po rohovém kopu, na který si útočník naběhl až do malého vápna a z blízkosti již neměl problém míč usměrnit do brány - 0:3.
Druhý poločas jsme opět začali dobře a dokonce se nám povedlo skórovat. Jenda Růda poslal do vápna přesný centr a Petr Sojka si dokázal najít ideální místo a hlavičkou se postaral o snížení - 1:3. Mohlo to být ještě lepší, pěknou střelu vyslal za vápnem Lukáš Štěrba, brankářovi však podruhé v zápase pomohla tyč. Zajímavě vypadala i standardka Jirky Sojky, který propálil zeď natolik dobře, že se míč dostal až k Radkovi Wünschovi, ten však byl brankáři natolik blízko, že musel jít do kličky a dostal se tak do těžkého úhlu. Sympatický herní projev se na pro nás pozitivní změně skóre neprojevil, mohli tak na řadu přijít zase šance Zakřan. Při jedné jejich akci záložník na levé straně našel na opačné straně své dva spoluhráče, kteří přečíslení využili, dostali se do zakončení a dali další gól - 1:4. O asi deset minut později pak zkusil jejich hráč štěstí z větší dálky, vyslal dobrou střelu, která byla ještě nešťastně tečována a skončila kousek vedle tyče - 1:5. Zakřany během druhého poločasu měly ještě pár šancí, jednou orazítkovaly břevno, pak skvěle stála razantní střele v cestě na bránu hlava Tomáše Kondra. Gól již nepadl a my tak navzdory ne úplně špatnému výkonu prohráli o 4 góly.
Byl to velmi náročný zápas proti silnému soupeři, který si vítězství zasloužil. Z naší strany to ale nebylo tak špatné, byla vidět bojovnost i snaha, opět však můžu opakovat, že jsme dostali laciné góly (dejme tomu tři) a naopak měli smůlu v zakončení, třeba i ty dvě tyčky taky trochu zamrzí. Hrát s takovým nasazením každý zápas, možná bychom byli v tabulce výše...
Příští týden nás čeká poslední zápas podzimu, jedeme k němu v neděli do Moravských Bránic. Soupeř by to měl být dle tabulky výrazně hratelnější než ten dnešní, tak musíme zamakat a pokusit se alespoň zakončit první polovinu sezóny vítězně.